Z historie hasičstva
Historie vývoje lidské společnosti dokazuje, že člověk poznal již v dávnověku dva mocné živly: vodu a oheň. Živly, které mu sloužily k usnadnění života. ale často ho i ohrožovaly. Zkušenost poučila lidi, že účinné čelit živlům a přírodním katastrofám, bojovat za záchranu hodnot vytvořených lidskou prací i přírodou, je možno jen kolektivně organizovanou ochranou. Proto vznikají první dobrovolné organizace těch, kteří velmi obětavě bojují s ohněm či povodněmi. K ochranným opatřením proti ohni vydala Marie Terezie 21. srpna 1751 ,,Řád k hašení ohně pro města zemská, městečka a dědiny Markrabství moravského”, podle něhož byl každý občan volán k odpovědnosti při jeho nedodržování. V 60. letech 18. století se k nám šíří zvěsti o zakládání hasičských spolků v cizině, ale teprve roku 1864 vznikl 1. český sbor dobrovolných hasičů ve Velvarech. V roce 1896 již bylo ve 35 župách zaregistrováno 822 sborů. Z toho na Moravě 763 s 21 tisíci členů. V téže době se začínají psát dějiny Sboru dobrovolných hasičů ve Višňovém, který byl podle skromných písemných dokladů založen v roce 1897.
100 let sboru dobrovolných hasičů ve Višňovém
Vznik sboru dobrovolných hasičů ve Višňovém je datován dnem 25. dubna 1897. Na jeho činnosti se v té době podílelo 32 členů v těchto funkcích:
Starosta Jan Robiček, Náčelník Josef Adámek, Podnáčelník Ignác Adámek, Podnáčelník František Indra, Četař Josef Adámek, Četař Filip Nehybka, Četař František Jelínek, Četař František Adámek, Jednatel Martin Laštovička, Zbrojíř Jan Vespalec, Trubač Ludvík Jedlička, Trubač Čeněk Kudrna, Trubač Václav Krchňavý, Lezec Jan Horák, Lezec Václav Adámek, Stříkačník Matěj Jedlička, Stříkačník Šimon Jelínek, Člen Václav Březina, Člen František Březina, Člen Leo Kudrna, Člen Václav Březina, Člen František Březina, Člen Leo Kudrna, Člen Josef Adámek, Člen František Stix, Člen Lambert Semotan, Člen Jakub Jedlička, Člen Josef Stix, Člen Ludvík Pelech, Člen Josef Rychlík, Člen Antonín Holánek,Člen Leopold Indra,Člen Václav Březina, Člen Václav Klügl
Jako základní vybavení byla zakoupena ruční stříkačka, hadice, žebříky, sekyry, háky, lezecké pásy a trubky. Každý aktivní člen potom obdržel přilbu, oblek, a čamaru. V letech 1897-1922 zasahovali višňovští hasiči i přes skromné vybavení úspěšně u 14 požárů nejen ve Višňovém, Křepicích, Horních Dunajovicích, ale také v Trstěnicích, Skalici, Morašicích a Medlicích. Nebyla to však pouze činnost hasičská, kterou žil sbor. V kronice se můžeme dočíst o pořádání mnohých kulturních a sportovních akcí. veškeré vydělané peníze sloužily k zakoupení dalšího vybavení. Na tomto místě nesmíme zapomenout na mnoho přispívajících členů sboru, kteří ač se aktivně neúčastnili činnosti, jejich finanční pomoc byla značná.
Od roku 1922 jsou zápisy v kronice obsáhlejší. Můžeme se zde dočíst o skutečně pestré činnosti sboru. Hasiči nejsou pouze organizací k potíraní ohně, ale přispívají také ke kulturnímu životu obce. Jen namátkou zde uvádíme každoroční pořádání dožínkových slavností, kateřinských zábav, plesů a mnoha různých výletů.
Do 2. světové války nacvičily členové sboru tři divadelní představení, která se setkala s velkým úspěchem. V kronice je dále zmínka o pomoci sboru bratrům hasičům, kteří se ocitli pro přestárlost v chudobě.
Hlavní činností však i nadále zůstávají preventivní cvičení, údržba techniky a výstroje, organizování požárních žňových hlídek, ale také účast na župních sjezdech a přehlídkách a v neposlední řadě to nejdůležitější, tedy výjezdy a úspěšné zásahy u požárů. Za zmínku určitě stojí, jaká byla tehdy připravenost SDH.
,,3. června 1923 – cvičení se stříkačkou v 1 hodinu 30 minut. Za čtvrt hodiny po vyhlášení poplachu se dostavili všichni členové.” Tolik kronika.
V roce 1935 nastává velká rozmach hasičské činnosti. Ohlédnutí do minulosti volá po ještě účinnější ochraně před živlenými pohromami jakými jsou voda a Oheň. A tak si všichni uvědomují, že včas vynaložené peníze ochrání před ztrátami ještě větších hodnot.
Za tohoto vědomí bylo postaveno v letech 1935-1936 nové hasičské skladiště. V roce 1938 byly zakoupeny ze zemské podpory a vlastních finančních prostředků hadice uniformy a další technické vybavení. A konečně v roce 1939 byla převzata a slavnostně vysvědcena nová stříkačka, na kterou polovinou obnosu přispěla obec.
Bohužel tato léta rozvoje byla přerušena 2. světovou válkou, která znamenala útlum činnosti sboru. 14. října 1939 vstoupily v platnost nové stanovy sboru a 28. února 1940 bylo zakázáno nošení stejnokrojů a musely být odevzdány odznaky, prapory a jiné upomínky na Československou republiku. Hasičská sborovna je zapůjčena mlékárenskému družstvu. Od 17. listopadu 1941 přebírá požární službu Civilní protiletecká ochrana.
Aktivní činnost sboru byla opět obnovena po válce. V roce 1947 proběhly ve Višňovém oslavy 50. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů za hojné účasti veřejnosti. Byla sloužena polní mše svatá, uskutečni se koncert pod zámeckými kaštany. Odpoledne potom bylo uspořádáno požární cvičení a celé oslavy vyvrcholily veslicí. Finanční výtěžek byl věnován na pořízení hasičské výzbroje.
V roce 1948 složili všichni členové hasičského sboru slavnostní slib.
Činnost sboru pokračovala ve stejném duchu jako před válkou. Divadelní kroužek nastudoval několik divadelních her, které slavily mimořádný úspěch.
V 50. letech se sbor začal potýkat s neduhem společným pro mnoho dobrovolných organizací, a to s poklesem činnosti a malou účastí členů na všech pořádaných akcích. Nicméně tento jev neměl vliv na zabezpečení akceschopnosti sboru.
V roce 1953 začali hasiči působit preventivně formou protipožárních prohlídek v obci, aby se tak poukázalo na neutěšený stav hasičské zbrojnice a výstroje.
Přestože bylo přislíbeno zahájení stavby zbrojnice nové, tato byla otevřena po velkých nesnázích, se kterými se stavba potýkala, až v roce 1958. Hasičský sbor zároveň obdržel nový požární vůz v celkové hodnotě 163 100 Kč.
Začátkem 70. let se situace ve sboru zlepšila. Každoročně byly pořádány pouťové zábavy, hasiči organizovali tradiční posvícení a mnoho dalších akcí.
V roce 1982 obdržel hasičský sbor nový vůz CAS 25, který slouží jako požární vozidlo dodnes. Pravidelná je účast višňovských hasičů na okrskových soutěžích v požárním sportu a námětových soutěžích. Zásahová jednotka SDH Višňové je zažazena do II. skupiny, kde jsou výjezdy prováděny podle přísných norem do 5 minut od vyhlášení poplachu. Toto zařazení je výsledkem mnoha hodin věnovaných údržbě techniky, výstroje i hasičské zbrojnice. Další velká rekonstrukce proběhla v letech 1995-96, kdy byly obnoveny nátěry.
O požárech v letech 1897-1997
Za svou 100letou historii zasahovali hasiči sboru ve Višňovém úspěšně bezmála u 50 požárů. Do 2. světové války to byly především požáry obydlí, o kterých se můžeme dočíst v kronice SDH. K výraznému snížení vzniku požárů tohoto druhu přispěla preventivní opatření, která se ve větší míře začala uplatňovat v 50. letech. Od této doby hasiči každoročně provádí preventivní prohlídky budov.
Z kroniky jsem vybrali několik záznamů o požárech a jejich likvidaci.
29. 11. 1927 zasahovali višňovští hasiči společně se sbory z Křepic, Medlic, Horních Dunajovic, Skalice a Trstěnic u požáru slámy ve velkostatku. Rychlým a účinným zásahem bylo zabráněno rozšíření požáru na ostatní budovy.
8. 5. 1945 přestože činnost sboru bylo omezená, jeho členové se zúčastnili zásahu u požárů obytných domů v Nové ulici, které se vznítily po bombardování. Požár byl za přispění spoluobčanů a motorové stříkačky úspěšně zdolán.
V roce 1954 hořelo ve Višňovém hned dvakrát. Jednou u pana Košíčka 22.-23. 8., kde hasiči zasahovali v noci a revizní orgán ocenil kvalitu zákroku. 5. 11. to bylo u pana Adámka. Hašení se zůčastnilo 17 členů sboru, kteří pracovali od 9 do 21 hodin na vyklízení požářiště, aby nedošlo k opětovnému vznícení.
29. 5. 1985 byl s novým vozem CAS 25 proveden výjezd k požáru rodinného domku v Medlicích. Příčinou požáru bylo vypalování vos na půdě. K velké škodě nedošlo díky včasnému ohlášení požáru a jeho rychlému uhašení.
V roce 1994 byla akceschopnost zásahové jednotky SDH Višňové prověřena opravdu důkladně. Během dvou měsíců se hasiči účastnili zásahů u šesti požárů.
18. 7. to byl výjezd do Kadova, kde v době žní a velkého sucha byla pálena proti požárním předpisům plošně sláma.
25. 7. vznikl pod parkem požár obilí a slámy, který se v důsledku pozdního ohlášení velice rozšířil. Společně s osataními jednotkami se ho podařilo v relativně krátkém čase zdolat.
3. 8. došlo ke dvěma požárům, ke kterým naši hasiči včas vyjeli. Ve 13. hodin to byl požár zvniklý od vypalování trávy před Mrazírnami Višňové a v odpoledních hodinách pak oheň od blesku v Jiřicích.
Další den naše jednotka zasahovala u požáru lesního porostu ve Stupešicích.
Poslední ze seštice požárů vznikl 20. 8. ve stohu slámy v Přeskačích. I zde byli višňovští hasiči, tak jako i u ostatních zásahových akcí.
Rozborem příčin jednotlivých požárů se ukazuje, že hlavním viníkem je bohužel lidská nezodpovědnost a lhostejnost.Nám nezbývá, než si přát, aby požárů bylo co nejméně a naše činnost se mohla zachovávaje tradici ubírat i jiným směrem.
Za sto let činnosti Sboru dobrovolných hasičů ve Višňovém se v jeho řadách vystřídalo přes 150 členů. Ne o všech je zde zmínka, ale věřte, že jejich dobrovolná činnost naplňující myšlenku ,,bližnímu k ochraně” přispěla k úspěchům, který sbor dosáhl. Těmto všem patří naše poděkování.
Lze si jen přát, aby tato ušlechtilá činnost našla pokračovatele v dalších generacích
Od založení SDH pracovali na čelních funkcích tito lidé:
Starostové a předsedové:
Jan Robiček 1897-1902, Jan Gärtner 1903-1913, Antonín Kolář 1914-1927, Jan Nehybka 1929-1939, Václav Klügl 1940-1951, Jan Klügl 1952-1957, Josef Maša 1958-1958, Václav Krchňavý 1959-1960, Rudolf Březina 1961-1969, Josef Lahodný 1970-1975, Josef Mairinger/th> 1976-1980, Vlastimil Antoš 1981-1984, Josef Mairinger 1985-1989, Vlastimil Antoš 1990-1992, Josef Sláma 1993-2005, František Šnábl 2006-….
Náčelníci a velitelé:
Josef Adámek 1897-1902, Ignác Adámek 1903-1903, František Adámek 1904-1919, Josef Pelech 1920-1927, Jan Adámek 1928-1954, František Mátl 1955-1958, Josef Lahodný 1959-1972, Jan Čada 1973-1981, František Šnábl ml. 1982-2005, Radek Brázda 2006-….
Jednatelé:
Martin Laštovička 1897-1918, Fratnišek Adámek 1919-1933, Petr Šrot 1934-1964, Josef Březina 1965-1973, Jan Mairinger 1974-1986, Zdeněk Novák 1987-1998, Mgr. Jiří Beran 1999-….